Rok 2018 byl hodně cestovatelský (díky bohu za ty dary) a konečně se mi podařilo sepsat celý roadtrip po Slovinsku, takže tu mám další tip na dovolenou pro letošní rok! O Slovinsku už básním hodně dlouho a již delší dobu jsem jej měla na wishlistu. A tak jsme vyrazili s mým drahým a do auta jsme naházeli vše potřebné, možná i nepotřebné – ale auto to uveze, takže proč ne. 🙂
Samotné dovolené předcházelo plánování, sbírání inspirace, konzultace s přáteli, kteří zde již byli a také mnoho užitečných poznatků od mých oblíbených influencerů. Tímto děkuji za přínosné rady Elišce Hudcové – Time to Fit a v Pirani nás zachránil článek od Kristýnky Ličkové. Takže Kristy i Tobě moc děkuji! 🙂 Obecně mohu doporučit čerpání inspirace z Instagramu, ale i Pinterestu. Jelikož zde rovnou uvidíte obrázky konkrétních míst a pro představivost je to rozhodně lepší. Objevila jsem tímto způsobem už mnoho netradičních míst, které v běžných průvodcích nenajdete, a hlavně je to super na tipy na místa, kde se dobře najíst, nakoupit designové věci apod. Stejně tak je pro mě objevem loňského léta aplikace Happy cow, kterou ocení především vegetariáni a vegani, případně zdravě se stravující lidé. Funguje naprosto jednoduše, po celém světě Vám ukáže v místě, kde se nacházíte, jaké máte možnosti se najíst v rámci jídelního režimu, ve kterém jste.
Ale teď už od příprav k samotnému roadtripu. Plán byl – Maribor – Ljubljana – Lipica – Portorož – Piran –Bohinjske a Bledské jezero.
Dá se toho samozřejmě zvládnout ještě více, ale už tak to byl relativně ambiciózní plán. I s cestou jsme měli na celý výlet 7 dní. Z Prahy do Mariboru je to cca 580 km. Jeli jsme na večer a cesta trvala cca 6 hodin, takže na místě jsme byli ještě za tmy a plán byl dospat se v autě a pak jet na ubytování do Mariboru. V Mariboru jsme byli jeden den, není to moc velké město, takže na kompletní prozkoumání rozhodně stačí. Nejkrásnější tam pro nás byla procházka městským parkem na kopeček pokrytý vinicemi, který se nazývá Pyramid. Na samém vršku je krásná kaplička, a hlavně dech beroucí výhled na celý Maribor. Město je také známé nejstarším keřem vinné révy na světě. Takže rozhodně ochutnejte místní víno a zajděte i na procházku kolem řeky Dravy.
Z Mariboru jsme druhý den vyrazili do Ljubljany, kde jsme strávili dva dny. Ljubljana nám učarovala, je to krásné město, na jehož architektuře se podepsal především slavný architekt Josip Plečnik. V centru je spousta krásný uliček, promenáda kolem řeky Lublaňky, Trojitý most, krásná Národní a univerzitní knihovna či Plečnikova kolonáda. Ta se nachází kousek od tržnice – Pogarčarjev trg – který je rájem pro všechny milovníky ovoce, zeleniny a čerstvých potravin – prostě gastro porno. Symbolem města je lublaňský drak, který je vyobrazen i na vrcholu věže městského hradu či na slavném Dračím mostě. Dominantou Ljubljany je však již zmiňovaný hrad. Nahoru jsme jeli lanovkou, což mělo také své kouzlo a vyhlídka ze samotné hradní věže na celé město byla nádherná. Můj drahý výšky nesnáší, a tak jsem jej poctivě vytáhla na všechny vyhlídky, které se naskytly! 🙂 Nazpátek jsme již šli procházkou zpátky do města a vydali se na projížďku lodí po řece. Pokud máte rádi netradiční umění, grafity a trochu té alternace, zavítejte určitě do čtvrti Metelkova – ráj pro všechny hipstery. Večerní Ljubljana měla taky jedinečnou atmosféru, od živé hudby, až po taneční latino večer na jednom z náměstíček.
Dalším cílem byla Piraň. Ale jelikož zde není taková ubytovací kapacita, tak už bylo hodně plno. Tudíž jsme ubytování sehnali v blízké Portoroži a měli takto neplánovaně další místo na seznamu. Ale než se dostaneme k těmto dvěma místům, po cestě do Pirani jsme sjeli z cesty směr Lipica. Toto místo nesmí opomenout žádný milovník koní. Takovou koncentraci krásy a elegance jsem snad ještě neviděla. Celá farma v Lipici je nádherná, včetně moderního muzea, kde se o těchto krasavcích a jejich chovu dozvíte vše! Nicméně nejvíc ze všeho jsou koně samotní, málem jsem je všechny uhladila, hlavně ta hříbata!! A vidět, jak se všechna stáda vrací z pastvy do výběhu, byl jedinečný zážitek. Takže rozhodně doporučuji.
Poté, co jsme dorazili do Portorože, zajeli jsme dolů k moři na večeři a vydali se na procházku po promenádě okolo pobřeží. Další den jsme vyrazili do Piraně a nějakou dobu se trápili s tím, kde zaparkovat, protože všude byly zóny jen pro místní a placené parkování beznadějně obsazené. Takže na řadu přišel opět Google a díky článku od Kristýnky Ličkové jsme našli parkovací dům, ze kterého pak pravidelně jezdily autobusy do centra. Nicméně je to i hezká procházka po pobřeží. Takže rozhodně s parkingem zamiřte rovnou sem, ušetříte si čas a nervy. Piraň je nádherné město a je zde nejvíce vidět vliv Itálie. Tartinjev trg je velké oválné náměstí s mramorovou dlažbou. Nejkrásnější pohled na něj je však ze zvonice kostela sv. Jiří. Jen si dávejte pozor na to, že zvonice je funkční, tudíž, když se zvony rozezní ve vaší bezprostřední blízkosti, je to o infarkt! Krásný výhled je také z městských hradeb. Neskutečné charisma mají samozřejmě všechny uličky a všudypřítomné moře. U moře jsme chtěli i poslední část dne zůstat, ale zcela upřímně není to velká hitparáda – spousta lidí a hodně řas, takže městské pláže za sebe nedoporučuji, čas ve Slovinsku se dá rozhodně strávit lépe.
Odjezdem z Piraně se ukončila městská část road tripu, šatičky vystřídaly kraťasy a apartmány “stan“:-) A jak to bylo dál, se dozvíte v pokračování zde
Petja
